Barvy a styl
Když se na něco podíváte, jako první vaše podvědomí zaznamená barvy. Už jen na základě barevného vjemu se dokážeme rozhodnout, jestli se nám něco líbí anebo ne. A byla by vážně škoda toho nevyužít. Proto je pro mě barevná typologie začátkem každé cesty za stylem.
Když se na něco podíváte, jako první vaše podvědomí zaznamená barvy. A už jen samotný barevný vjem stačí k tomu, abyste si na to, co vidíte, udělali názor - líbí / nelíbí, budu tomu věnovat pozornost / budu to ignorovat, a tak vůbec. Proto si myslím, že by každá cesta za vlastním stylem měla začít barvami.
Řada sociologických studií prokázala, že dobře vypadající lidé to mají v životě i v zaměstnání jednodušší. Vypadat dobře přitom není problém. Stačí vědět, co vám sluší, mít styl, který jasně říká, kým jste, a užívat života.
01 12 2024
Blíží se Vánoce a já opět dostávám spoustu dotazů ohledně dárkových poukazů. Poukazy jsou samozřejmě k dispozici…
Mám zájem...
18 09 2020
Už několik týdnů testuji nové vzorníky a mám z nich velkou radost. :)
Víc o vzornících tady...
26 08 2020
Trochu jsem si myslela, že po koronavirovém vyklidnění bude následovat i klidnější léto, a dokonce jsem se na něj začla i těšit, ale trochu jsem se spletla.
A co se tedy dělo...Přemýšlela jsem nad tím, proč máme tak rádi škatulky. Proč se pořád potřebujeme někam zařazovat a někam patřit. Tak jsem trochu bádala a prý za to můžou naše geny. Jsme naprogramovaní k tomu nebýt sami, být součástí kmene, protože kdysi dávno, ten, kdo byl sám, většinou nepřežil. Dnešní doba už je jiná, základní funkce kmenů převzaly rodiny (většinou nukleární a občas ne tak docela funkční, ale to už je zase na jiný článek), ale v genech tu potřebu do nějakého kmene patřit máme pořád.
To mě zajímá...
Barva je z fyzikálního hlediska určena vlnovou délkou světla vyzařovaného světelným zdrojem nebo odraženého od povrchu tělesa. Lidské oko je schopné zachytit vlnění v rozmezí zhruba 380 až 750 nm – jedná se o takzvanou viditelnou část spektra. Zajímavé je, že se naše oči nejméně namáhají při sledování záření o vlnové délce 555 nm, které odpovídá zelené barvě. Možná proto si hodně z nás zelenou barvu spojuje s odpočinkem a regenerací. A vy teď díky téhle informaci máte o důvod víc dopřát si procházku v přírodě. A nebo si aspoň na pracovním stole udělejte místo na kytku. Můžete se jí z času na čas pokochat a trochu ulevit unaveným očím.
Většina z nás má jasno v tom, že barvy vnímáme očima. Kdybychom měli celý proces jednoduše popsat, vypadalo by to nějak takhle: barvy dopadají v podobě elektromagnetického vlnění na oční sítnici, čímž podráždí buňky citlivé na určité úseky světelného záření, ty pak pošlou informaci do mozku, kde se poskládá barevný vjem. Jak to všechno přesně funguje, se zatím tak docela neví. Vědci ale zjistili, že barvy dokážeme vnímat i se zavřenýma očima a vnímají je dokonce nevidomí, působí totiž na celou plochu těla. Už od pradávna lidé věřili, že má světlo různých barev léčivé účinky, až v posledních letech ale proběhly studie, které například potvrdily, že modré světlo má pozitivní účinky na snížení krevního tlaku a to dokonce srovnatelné s farmakologickou léčbou.
