Trochu jsem si myslela, že po koronavirovém vyklidnění bude následovat i klidnější léto, a dokonce jsem se na něj začla i těšit, ale trochu jsem se spletla.
Ten plánovaný klid mi začal “kazit” kamarád, režisér a producent Marek Dobeš, když mi zavolal, jestli bych pro něj zas jednou nechtěla navrhnout nějaké kostýmy. S Markem jsme se kdysi poznali, když jsem připravovala kostýmy pro jeho celovečerní film Choking Hazard a od té doby jsme si to ještě při pár příležitostech zopakovali. Teď jsme na předchozí spolupráci zase navázali, a sice reklamou pro Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra a byla to moc příjemná práce s fajn lidmi. Potom jsem stěhovala studio, (naštěstí jen do vedlejších dveří :)), a pak se tak trochu roztrhl pytel s typologiemi, až mi z toho došly vzorníky. Takže teď ke konci léta s moc vstřícným týmem z Termorisku vymýšlíme a připravujeme nové. Předevčírem jsem schvalovala prototyp, tak doufám, že vám je budu moct brzy představit ve finální podobě. A málem jsem zapomněla, taky jsme s Lucií Van Koten dávaly dohromady článek o barevné typologii do časopisu Marianne, tak až to vyjde, dám určitě vědět.
Za to léto děkuju – bylo živější, než jsem čekala, ale samá prima práce a zvládla jsem si mezitím užít i Maxovy poslední předškolní prázdniny a dokonce i trochy toho klidu.
Užijte si všichni krásné a pohodové Vánoce a do nového roku přeju všem hlavně zdraví, lásku a snad i nějaké to požehnání, ať už věříte v cokoli.
Co mám ještě na srdci...