Když se budete chtít objednat nebo se na něco zeptat, určitě mi zavolejte nebo napište.
Studio Top Image najdete kousek od Flory v Baranově 18. Zvoňte na zvonek Studio, ale vždycky se raději objednejte předem, ať ke mně nevážíte cestu zbytečně.
Tady najdete cenu za běžnou typologii u mě ve studiu. Když budete mít zájem o jiné služby související s barvami a stylem, ozvěte se a určitě se domluvíme.
Uvedené ceny jsou platné od 1.1.2025, pokud jsme spolu domluvili termín ještě před tímto datem, platí domluvená cena. Stejně tak i dárkové poukazy vydané před tímto datem pokrývají danou službu v plné výši a není potřeba nic doplácet.
Individuální barevná typologie | 3 200 Kč |
Barevná typologie pro dvojci | 5 800 Kč |
Vzorník sestavený na míru podle výsledků z barevné typologie | 1 800 Kč |
… a oficiálně jsem image consultant. Vážně, mám na to i papír z Anglie, podle kterého můžu za jménem používat zkratku Dip.IC. Hmmm, dobrý ne? Nejsem si tak docela jistá, jak by měl správný image consultant vypadat, ale pár lidí už mi řeklo, že já tak nevypadám. Prý jsem moc normální. Vlastně mě to potěšilo, tenhle název pro to, co dělám, beztak nerada používám. Zní dost neosobně, odtažitě a nějak si za ním nedokážu představit člověka, kterému bych věřila, že se mě bude snažit pochopit a že mu půjde hlavně o moje blaho.
Nejvíc a nejraději ze všeho se věnuju barvám, takže bych měla být barevný typolog. Na to mám sice taky papír (dokonce několik a na dalším právě pracuji), ale nezní to o moc líp. A tak, když se mě někdo zeptá, čím se živím, odpovídám většinou, že radím lidem, co si vzít na sebe. To je verze, která uspokojí skoro každého – a většina lidí si pod tím i něco představí.
Když se mi v listopadu 2013 narodil syn, věnovala jsem několik let většinu času rodině (hlavně teda synovi, manžel už se o sebe celkem postará, ale taky ho nesmím zanedbávat), a v práci jsem se omezila na to, co mám nejraději – barvy. Chodí za mnou lidi a já jim pomáhám najít takové barvy, ve kterých vypadají nejlíp. Není to zas až taková sranda, jak by se možná zdálo, barev je nekonečně a každý z nás má některé, které k němu fakt nejdou, spoustu, které jsou více či méně v pohodě a pár takových, které jsou úplně super. Ty vycházejí z nás, jsou součástí toho, kým doopravdy jsme, dokážou nás rozzářit, podržet, když se necítíme dobře, a díky nim se nám dostává těch nejúpřímnějších komplimentů. A právě tyhle barvy se snažím najít.
Dlouho jsem na to používala metodu, která se jmenuje Sci\ART a kterou jsem se naučila v Americe na jaře 2011. Podle ní jde každý z nás zařadit do jednoho z dvanácti barevných typů. Ale protože pokrok nezastavíš, pořád se učím a vymýšlím, jak to udělat ještě líp. Jedním ze zásadních posunů pro mě bylo setkání s Rochele Hc. Hirsch, naprosto úžasnou paní, která má cit pro barvy, léta praxe a vzdělání přímo od jedné z průkopnic barevné typologie, Suzanne Caygill. Potkaly jsme se v Anglii v létě 2018 a Rochele mě nadchla natolik, že jsem ji přemluvila k návštěvě Prahy a k tomu, aby tu uspořádala kurz. Dorazila na jaře v roce 2019 a kurzy byly rovnou dva. Rochele vzorníky maluje každému na míru a my jsme se na jejím kurzu naučili pro každého určit a namíchat základní barvy vycházející z pleti. Ty definují základní typ a vycházejí z nich i ostatní barvy ve vzorníku. O Suzanne, Rochele a vůbec tomhle přístupu vám tu ještě napíšu, určitě to stojí za samostatný článek. No, a já se díky tomu konečně odhodlala opustit bezpečnou zátoku předtištěných vzorníků a přesně nastavených typů a vydala se do ne tak docela probádaných vod individuálního výběru barev pro každého, přesně pro něj. Když budete chtít, řeknu vám po absolvování typologie, jaký jste typ v systému Sci\ART, jaký typ v systému Suzanne Caygill, ale hlavně vám prozradím, jaké barvy jsou právě ty vaše, jak je nejlíp kombinovat a která vlastnost barev je pro vás ta co je pro vás při výběru barev to nejdůležitějsí.
K barevné typologii snad brzy přibude i stylové poradenství a ještě mám několik celkem zajímavých nápadů, které bych ráda zrealizovala. Tak se tady nebo na facebooku občas stavte, ať nic nepropásnete. :)
Mám obrovské štěstí, protože mám skvělou rodinu. Manžel Marko mě drží nohama na zemi a nutí neustále si rozšiřovat obzory. Miluju ho, protože to nevzdává, i když to někdy musí být děsná dřina. Syn Max už není žádné malé zlatíčko, ale pořádný chlap. Je mu jedenáct a nejen že je skvělý parťák na našich cestách, ale udržuje mě v kondici návštěvami jump parku, ping pongem a v zimě na lyžích a na bruslích.
Pak mám taky moc fajn rodiče, kteří se hodně snažili vychovat z nás s bráškou co nejlepší lidi a doufám, že jsme je nezklamali. Jsou spolu už přes půl století a mám pocit, že si života užívají čím dál tím víc. Jednou bych chtěla být jako oni. A pak je tu mladší bráška, který mě v mnoha ohledech přerostl a já mu to moc přeju.
Samozřejmě mám ráda barvy, lidi a moc se mi líbí, když to lidem sluší a jsou sami se sebou spokojení. Nemyslím tím, že to jenom říkají, ale že to z nich tak nějak vyzařuje. Nebaví mě módní trendy, spíš mě potěší harmonie a soulad - jsou pro mě definicí krásy. Miluju procházky městem i přírodou - jednak mě pohyb nabíjí a navíc se můžu kochat, a to mě vlastně nabije ještě víc, takže po pořádné procházce jsem k nezastavení. :)
Miluju cesty a putování, ráda se dobře najím, baví mě jóga, únikové hry, výstavy, knížky a filmy, občas zajdeme na nějaký zajímavý koncert. Mojí slabostí je "chai latte", mrkvový dort, pohodlné boty a Pinterest.
Jestli se vám líbí moje stránky a taky byste takové chtěli, zkuste se zeptat Jaryho, jestli by si na vás někde ve svém nabitém programu nevyškudlil trochu času. Kromě stránek je autorem i některých fotek, které na nich najdete – samozřejmě těch nejhezčích.
www.jsemjary.czVzhled není jenom o tom, co si oblečete, ale hlavně o tom, jestli jste zdraví a v pohodě. A zdraví, snad ještě víc než láska, prochází žaludkem. Jana Černá má úžasný blog Zásadně zdravě – mimochodem taky práce Jsem Jary – kde najdete skvělé recepty na zdravé dobroty, spoustu krásných fotek a navíc je moc mile psaný, takže už jen jeho čtení vás hodí do pohody.
www.zasadnezdrave.czBlíží se Vánoce a já opět dostávám spoustu dotazů ohledně dárkových poukazů. Poukazy jsou samozřejmě k dispozici…
Mám zájem...Už několik týdnů testuji nové vzorníky a mám z nich velkou radost. :)
Víc o vzornících tady...Trochu jsem si myslela, že po koronavirovém vyklidnění bude následovat i klidnější léto, a dokonce jsem se na něj začla i těšit, ale trochu jsem se spletla.
A co se tedy dělo...Přemýšlela jsem nad tím, proč máme tak rádi škatulky. Proč se pořád potřebujeme někam zařazovat a někam patřit. Tak jsem trochu bádala a prý za to můžou naše geny. Jsme naprogramovaní k tomu nebýt sami, být součástí kmene, protože kdysi dávno, ten, kdo byl sám, většinou nepřežil. Dnešní doba už je jiná, základní funkce kmenů převzaly rodiny (většinou nukleární a občas ne tak docela funkční, ale to už je zase na jiný článek), ale v genech tu potřebu do nějakého kmene patřit máme pořád.
To mě zajímá...